Víkend 19. - 20. 4. - Junioři, Starší žáci, Elévové

Junioři

V sobotu se vydali k poslednímu turnaji sezóny do Lázní Bohdaneč junioři.

V prvním utkání se střetli s týmem 1. FBC Polička. Zápas začal nadějně 1:0 pro Trutnov po první třetině. Soupeř ale ve druhé části otočil na 1:2. V poslední třetině Trutnováci znovu srovnali a ještě necelých deset vteřin před koncem vypadal zápas na remízu. Pak ale bohužel dokázali hráči Poličky vsítit vítěznou branku a překonat Trutnov 3:4.

(Jakub Barvínek 2+0, Martin Jakl 1+0, Matyáš Klimus 0+1, Matěj Novák 0+1, Jan Zuzánek 0+1)

Do druhého utkání vstoupili junioři s týmem Klub SPV Pardubice. Od prvních minut se o vedení hlásili Trutnováci, hráči SPV však každý obdržený gól obratem dorovnali vlastní úspěšnou střelou.Tato přetahovaná trvala až do poslední třetiny, kde si Trutnov dokázal vybudovat brankový náskok, na který již soupeř nedokázal zareagovat. Junioři tak zakončili sezónu krásnou výhrou 12:9.

(Martin Jakl 2+4, Jakub Barvínek 3+2, Matěj Novák 2+2, Vítek Cvrček 2+0, Jan Fišera 1+1, Jan Zuzánek 1+1, Šimon Sláma 1+0)

Komentář trenéra Vítka Cvrčka

Tak máme za sebou poslední víkend sezóny. A jak to dopadlo? No, nebyla to žádná pohádka, ale naštěstí ani hororová trilogie s otevřeným koncem.

První zápas proti Poličce. Už potřetí jsme si na ně letos věřili, ale tentokrát nás v závěru přechytračili. Zápas byl jak přetahovaná – chvíli vedli oni, chvíli my, nikdo nechtěl dát moc gólů. Nakonec jsme srovnali pár minut před koncem, což vypadalo jako happy end… ale 20 sekund před sirénou jsme dostali gól a bylo po radosti. Klasika: „Když už to vypadá nadějně, tak přijde Polička.“

Druhý zápas proti domácím SPV Pardubice měl být jasná záležitost. “Papírově.” Jenže jsme tu „papírovou formu“ zapomněli doma. Zápas začal klasickým florbalovým ping-pongem – gól sem, gól tam, jako bychom hráli bez obrany a jen čekali, kdo dá víc. Stav 6:6 a do třetí třetiny jsme šli s tím, že buď to zlomíme, nebo se na to půjdeme podívat k tribuně. Naštěstí přišlo florbalové probuzení – začalo to padat tam, kam mělo, a zápas jsme zakončili vítězným skóre 12:9. Konečně trochu florbalové radosti.

A na závěr bych chtěl říct ještě pár slov. Byla to sezóna, ve které jsme nezačínali jako tým, se kterým by se mělo počítat jako se složitým soupeřem. Věděli jsme, že nás čeká hodně práce. Šlapali jsme, makali jsme, i když to nebylo vždycky jednoduché. A já měl tu čest být u toho – nejen jako trenér, ale i jako jeden z vás. Každý zápas jsem cítil, že jsme úžasná parta. A na to se nezapomíná. Z posledního koše jsme se vyškrábali až do druhého. To není samozřejmost. To je výsledek snahy, kterou jsme nechali na hřišti. A i když to občas skřípalo, když byly chvíle, kdy to bylo těžké… (například hledání gólmana v půlce sezóny :)), stáli jsme při sobě. A právě proto tahle sezóna měla smysl.

Děkuju vám. Všem. Trenérům za trpělivost, rodičům za podporu a čas, co nám věnovali. Ale hlavně – děkuju vám, kluci. Za každý trénink, za každý zápas, za každý vtip v kabině, za každou minutu, co jsem s vámi mohl být na hřišti.

Ještě si tady dodám pár perliček ke každému, kdo se toho tuhle sezonu účastnil.
Samozřejmě nemůžeme zapomenout na našeho pana kapitána Fíšu – člověka, který během sezóny zlomil víc hokejek, než je slibů v předvolební kampani. Jeho styl hry? Nezastavitelný. A jeho hláška „Vstávej, i když někdo leží zabitej na manťáku,“ by se klidně mohla vytesat na zlatou desku v šatně.
Pak je tu Zuzu – borec, co si umí udělat prostor, obejít tři hráče… a pak to z metru napálit do tyčky prázdné brány. Ale jak se říká – aspoň trefil konstrukci, to se taky počítá.
A nesmí chybět náš brankář Voltřík, legendární postava, kterou jsme během sezóny viděli častěji na Instagramu než na tréninku. Jestli byl na tréninku třikrát, tak dvakrát omylem. Ale když přišel na zápas, stálo to za to – někdy dokonce i v dobrém slova smyslu!
Barvajs – frajer, co dá gól, i když zrovna sedí na střídačce. A ještě jich má víc než Vrába přihrávek dozadu.
Béča – chodící stand-up. Buď tě rozesměje, nebo urazí tvoji babičku. Nic mezi tím.
Čiko – trošku ubulenec, ale jakmile se hecne a nenadává rozhodčím, válcuje všechno a je úžasné ho sledovat.
Klímič – to je prostě Maty. Těžko popsat, musíš zažít. A jo, asi je fakt podpantoflák.
Vojta – skvělej hráč, pokud zrovna neexperimentuje s mýdlem po celé chodbě. Tohle ti fakt nezapomenu :).
Mára – hraje florbal rok, ale vypadá, jako by se narodil s hokejkou v ruce. Do party zapadnul jak míček do sítě.
Slámič – když hraje naplno a nehraje si s míčkem jak s plyšákem, je radost ho sledovat. Škoda toho Náchoda...
Jindra – pokud tě osloví jménem, jsi vyvolenej. Jinak jen „aaa“ nebo „huh.“ Prostě gymplák, ale náš.
Hanuš – moc zápasů s námi neodjel, ale když už jo, tak z něj lítají klenoty, které nejde zapomenout.
Vrába – vyměnil mě na mojí pozici, takže bych ho vlastně neměl mít rád, ale to nejde. Super kluk, jen ty fatály v obraně by si mohl odpustit.
Vondrc – univerzál jak blázen. Útok, obrana, gólman, a do toho rapuje jak Eminem, možná tak i trochu vypadal.
Mates – má štěstí, že dohrával sezónu po mém boku – jinak by tam možná jen hledal, kde je míček. Samozřejmě sranda! Další skvělej technickej hráč, co ví, jak to hrát.
  
A samozřejmě trenérská sekce:
Milan – trenér tělem i duší. Vymýšlel sestavy, tahal lajny z klobouku a dělal všechno to, co trenéři dělaj… jen líp.
Hepi – byl s námi jen párkrát, což chápeme. Většina těch zápasů byla jak špatnej sen. A my ho ještě drze využívali jako taxíka. Díky za trpělivost!

Elévové

Elévové svou sezónu ukončili v sobotu turnajem v Žacléři. A jak se jim dařilo proti FbC Sokol Předměřice n/L, FBC DONAP Česká Skalice a Medvědi TJ Baník Žacléř?

Komentář trenéra Petra Šťastného

V sobotu 19.4. se elévové vydali do blízkého Žacléře na svůj poslední turnaj sezóny, kde se utkali s týmy z Předměřic, České Skalice a domácím Žacléřem, a to hned dvoukolově.

Vstup do turnaje byl pro nás ještě lehce ospalý a první zapas jsme byly rádi za remízu. Od druhého zápasu už jsme po celý zbytek turnaje dominovali a nepoznali jsme přemožitele. Krásná bilance na posledním turnaji, a to 5 výher a 1 remíza.

Chtěl bych všem svým hráčům poděkovat za celou sezónu a za to. jak při každém turnaji ukázali bojovnost, týmovost, krásné akce, góly a hlavně, že ten florbal umí hrát. Chci všem hráčům popřát mnoho úspěchů v dalších sezónách a doufám, že budou na sobě stále pracovat, aby se stále zlepšovali. Také chci poděkovat všem rodičům a fanouškům, kteří s námi jezdili na turnaje a podporovali nás po celou sezónu.

Starší žáci

Posledním týmem, který o víkendu ukončil svou sezónu, byli Strži, kteří se v neděli vypravili do Pardubic.

Zde se nejprve utkali s týmem Finance Novák FBK Jičín. I když první branku vstřelil soupeř, Trutnováci se hned v první třetině ujali vedení. Ve druhé části o něj bohužel znovu přišli, když se stav vyrovnal na 4:4. V posledním dějství ale dokázal Trutnov překlopit zápas na svou stranu a zvítězil 7:5.

(Jakub Hrdlička 3+0, Dominik Špaček 0+3, Adam Záruba 2+0, Vojtěch Kubeček 1+1, Bořek Špička 1+0, Jan Stoklasa 0+1)

V poslední zápase sezóny se Strži utkali s domácím týmem HAGA Pardubice. Tentokrát se v první třetině vedení ujal soupeř, po druhé části bylo ale znovu vyrovnáno. Trutnováci si na tento turnaj přivezli skvělé poslední třetiny, a tak i v tomto zápase po poslední části slavili vítězství 9:6.

(Bořek Špička 4+2, Jakub Hrdlička 2+1, Dominik Špaček 2+1, Jáchym Kubeček 1+0, Vojtěch Kubeček 0+1, Oliver Pulkrábek 0+1, Jan Stoklasa 0+1, Adam Záruba 0+1)

Komentář trenéra Petra Hepnara

V neděli 20.4. jsme se vypravili do Pardubic k posledním zápasům této sezony. Zde jsme se utkali s týmy Finance Novák FBK Jičín a domácí HAGA Pardubice. Věděli jsme, že oba zápasy budou velice těžké. Před prvním zápasem jsme si řekli pár věcí, jak bychom chtěli hrát. Jsem moc rád, jak k zápasům kluci přistoupili, bojovali jeden za druhého jako tým a plnili dané věci, i když se ne vždy dařily, ale věřili jsme, že můžeme uspět. Hlavně bylo vidět jejich odhodlání nechat v zápasech vše, a jak si zápasy užili. Oba zápasy byly velmi podobné a dramatické. Podle předpokladů těžké a vyrovnané zápasy, které se rozhodovaly až ve třetích třetinách. Od první minuty tvrdé střety, spousta soubojů, hra nahoru-dolů. Vyrovnané i co do počtu střeleckých pokusů. Skóre se přelévalo ze strany na stranu, jak v prvním tak v druhém zápase.

V prvním zápase jsme dvěma góly rozhodli o svém vítězství až 2 minuty před koncem zápasu a vítězíme 7:5. Druhý zápas po dvou třetinách opět vyrovnaný 5:5, poslední třetinu vyhráváme 4:1 a vyhráváme zápas 9:6. V prvním zápase se hattrickem blýskl Kuba Hrdlička. Ve druhém zápase Bořek Špička vstřelil dokonce 4 branky, a k tomu přidal ještě 2 asistence.

Svou premiéru si na posledním turnaji této kategorie odbyl mladší žák Romča Karasulas, který svou bojovností také přispěl k výhrám.

Jak už jsem řekl výše, jsem velice rád a moc šťastný, že jsme si odvezli z posledního turnaje plný počet bodů, a hlavně za přístup kluků v obou zápasech, za což bych je chtěl ještě jednou všechny pochválit. Děkuji také rodičům/fanouškům, kteří s námi vážili cestu a podporovali nás celé zápasy.